J\u00f3ze jsem vd\u011b\u010dn\u00e1 ka\u017ed\u00fd den, \u017ee mi zm\u011bnila \u017eivot. Nejd\u0159\u00edve jsem na j\u00f3gu za\u010dala chodit, proto\u017ee m\u011b bolela z\u00e1da, ale netrvalo to dlouho, ne\u017e jsem si j\u00f3gu \u00fapln\u011b zamilovala. Za posledn\u00edch patn\u00e1ct let jsem vyzkou\u0161ela hodn\u011b j\u00f3gov\u00fdch styl\u016f, ne\u017e jsem na\u0161la ashtangu. Ashtanga nebo tak\u00e9 ashtanga vinyasa je dynamick\u00fd styl j\u00f3gy, kter\u00fd se praktikuje v\u00a0Mysore stylu. To znamen\u00e1, \u017ee hodiny nejsou veden\u00e9. Studenti si mus\u00ed zapamatovat dan\u00e9 sekvence a praktikovat je poka\u017ed\u00e9 ve stejn\u00e9m po\u0159ad\u00ed. V\u00a0ashtanze existuje \u0161est s\u00e9ri\u00ed, od z\u00e1kladn\u00ed prvn\u00ed s\u00e9rie a\u017e po tu nejpokro\u010dilej\u0161\u00ed, ke kter\u00e9 se za \u017eivot dostane jen m\u00e1lokdo. U\u017e druh\u00e1 s\u00e9rie je daleko daleko t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e ta prvn\u00ed a obt\u00ed\u017enost se s\u00a0ka\u017edou s\u00e9ri\u00ed zvy\u0161uje. J\u00e1 u\u017e ashtangu cvi\u010d\u00edm osm\u00fdm rokem, posledn\u00ed \u010dty\u0159i roky t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b a v\u00a0podstat\u011b jsem po\u0159\u00e1d na za\u010d\u00e1tku.<\/p>\n
Od konce minul\u00e9ho roku jsem ale nemohla moc cvi\u010dit, proto\u017ee jsem si pohmo\u017edila z\u00e1p\u011bst\u00ed, kdy\u017e jsem sk\u00e1kala do pozice bhujapidasana. Z\u00e1p\u011bst\u00ed u\u017e se od t\u00e9 doby o mnoho zlep\u0161ilo, ale trv\u00e1 to docela dlouho se dostat zp\u011bt na stejnou \u00farove\u0148, na kter\u00e9 jsem byla p\u0159edt\u00edm. Minul\u00fd t\u00fdden byl prvn\u00ed po dlouh\u00e9 dob\u011b, kdy mi moje praxe za\u010dala p\u0159ipadat t\u00e9m\u011b\u0159 norm\u00e1ln\u00ed. B\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f, kdy jsem nemohla cvi\u010dit, jsem ztratila hodn\u011b s\u00edly a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tak\u00e9 flexibilitu, ale jak se postupn\u011b jarn\u00ed dny prodlu\u017euj\u00ed a r\u00e1no je sv\u011btlo a tepleji, s\u00edly se mi pomalu vracej\u00ed.<\/p>\n
Opravdu mi to chyb\u011blo! J\u00f3ga se za ty roky stala sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00e9ho \u017eivota a dnes u\u017e si uv\u011bdomuji, \u017ee od t\u00e9 doby, co jsem na\u0161la ashtangu, se m\u016fj \u017eivot za\u010dal pomalu m\u011bnit k\u00a0lep\u0161\u00edmu a jsem moc vd\u011b\u010dn\u00e1, \u017ee jsem ashtangu na\u0161la. \u017diju uv\u011bdom\u011bleji a m\u00e1m pocit, \u017ee m\u00e1 m\u016fj \u017eivot v\u011bt\u0161\u00ed smysl. D\u0159\u00edv jsem se v\u00a0tom \u017eivot\u011b po\u0159\u00e1d jenom n\u011bjak pl\u00e1cala beze smyslu a sm\u011bru, kam se ubrat. Up\u0159\u00edmn\u011b ale p\u0159izn\u00e1m, \u017ee nen\u00ed v\u017edy lehk\u00e9 vst\u00e1t o p\u016fl \u0161est\u00e9 r\u00e1no a j\u00edt cvi\u010dit, zvl\u00e1\u0161\u0165 v\u00a0zim\u011b, kdy\u017e je je\u0161t\u011b tma. Chce to hodn\u011b odhodl\u00e1n\u00ed. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to za to stoj\u00ed. Nejen, \u017ee m\u00e1m v\u00edce s\u00edly a m\u00e9 t\u011blo je pevn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. J\u00f3ga m\u011b u\u010d\u00ed m\u00edt sv\u00e9 t\u011blo r\u00e1da. D\u00edky j\u00f3ze si uv\u011bdomuji, co v\u0161echno m\u00e9 t\u011blo dok\u00e1\u017ee, jak\u00fd je to vlastn\u011b z\u00e1zrak. V\u00a0minulosti jsem trp\u011bla poruchou p\u0159\u00edjmu potravy, a p\u0159esto\u017ee u\u017e je to d\u00e1vno, st\u00e1le nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1m sv\u00e9 t\u011blo \u00fapln\u011b r\u00e1da. V\u011b\u0159te mi, \u017ee se sna\u017e\u00edm! N\u011bkdy m\u00e1m lep\u0161\u00ed dny, ale ob\u010das m\u00e1m st\u00e1le je\u0161t\u011b dny, kdy svoje t\u011blo moc r\u00e1da nem\u00e1m. A jsou dny, kdy ho nem\u00e1m r\u00e1da v\u016fbec, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e m\u00e1m n\u011bjak\u00e9 zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee a ono nefunguje tak jak m\u00e1. V\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b tehdy bych sv\u00e9 t\u011blo i sebe m\u011bla m\u00edt nejrad\u0161i a m\u011bla bych se o sebe starat a h\u00fd\u010dkat se, ale n\u011bkdy to prost\u011b nejde.<\/p>\n
Ka\u017ed\u00fd m\u00e1me \u0161patn\u00e9 dny, a proto je opravdu d\u016fle\u017eit\u00e9 soust\u0159edit se na p\u0159\u00edtomnost a br\u00e1t to den po dni. M\u016f\u017eete d\u011blat chyby, to je lidsk\u00e9, d\u016fle\u017eit\u00e9 je si pak poka\u017ed\u00e9 odpustit. Hlavn\u011b si nic nevy\u010d\u00edtejte. V\u00a0\u017eivot\u011b i v\u00a0j\u00f3ze pokrok nen\u00ed st\u00e1le line\u00e1rn\u00ed. P\u0159ich\u00e1z\u00ed a odch\u00e1z\u00ed ve vln\u00e1ch. M\u016fj \u017eivot a moje cesta od t\u00e9 doby, co jsem za\u010dala cvi\u010dit j\u00f3gu, rozhodn\u011b line\u00e1rn\u00ed nebyly. Nahoru a dol\u016f, dop\u0159edu a zp\u011bt. Pomalu se posouv\u00e1m dop\u0159edu po sv\u00e9 klikat\u00e9 cest\u011b a v\u00edm, \u017ee jsem v\u00a0dan\u00fd okam\u017eik p\u0159esn\u011b tam, kde m\u00e1m pr\u00e1v\u011b te\u010f b\u00fdt.<\/p>\n
J\u00f3ga n\u00e1s u\u010d\u00ed trp\u011blivosti. J\u00f3ga (a tak\u00e9 meditace) dok\u00e1\u017ee mou mysl zklidnit. Pom\u00e1h\u00e1 mi vy\u010distit si hlavu. Kdy\u017e si r\u00e1no stoup\u00e1m na podlo\u017eku, nikdy nev\u00edm, co se stane, jak\u00e1 ten den moje praxe bude. V\u00a0ashtanze, p\u0159esto\u017ee se ka\u017ed\u00fd den cvi\u010d\u00ed stejn\u00e9 pozice ve stejn\u00e9m po\u0159ad\u00ed, praxe nen\u00ed nikdy stejn\u00e1 jako den p\u0159edt\u00edm. Ka\u017ed\u00fd den, nebo alespo\u0148 ka\u017ed\u00fd v\u0161edn\u00ed den (tradi\u010dn\u011b se ashtanga cvi\u010d\u00ed 6 dn\u00ed v\u00a0t\u00fddnu, ale j\u00e1 o v\u00edkendu pot\u0159ebuju v\u011bt\u0161inou odpo\u010d\u00edvat), si stoup\u00e1m na podlo\u017eku a nech\u00e1v\u00e1m tomu voln\u00fd pr\u016fb\u011bh. Co se m\u00e1 st\u00e1t, to se stane. N\u011bkdy cvi\u010d\u00edm celou s\u00e9rii, n\u011bkdy jen z\u00e1kladn\u00ed pozice, takzvan\u00e9 denn\u00ed minimum, pozdravy slunci a z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 pozice. A tak je to v\u00a0po\u0159\u00e1dku. D\u0159\u00edv jsem poctiv\u011b cvi\u010dila ka\u017ed\u00fd den celou s\u00e9rii, chodila jsem ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no do j\u00f3gov\u00e9ho studia a pak se hnala do pr\u00e1ce. Te\u010f u\u017e to nehrot\u00edm, odcvi\u010d\u00edm si doma, na co se dan\u00fd den c\u00edt\u00edm, zamedituju si, pak se v\u00a0klidu nasn\u00edd\u00e1m a jdu p\u011b\u0161ky do pr\u00e1ce. \u017d\u00e1dn\u00fd sp\u011bch. Do studia zajdu jen ob\u010das. Kdy\u017e jsem hodn\u011b unaven\u00e1, t\u0159eba necvi\u010d\u00edm v\u016fbec nebo jen medituju. A stejn\u011b tak jsem za\u010dala p\u0159istupovat i k\u00a0\u017eivotu, nech\u00e1v\u00e1m ho plynout a d\u011bl\u00e1m v\u011bci tak, jak to v\u00a0danou chv\u00edli c\u00edt\u00edm.<\/p>\n
Ne\u017e jsem ashtangu na\u0161la, nev\u011bd\u011bla jsem co si se sv\u00fdm \u017eivotem po\u010d\u00edt. Nev\u011bd\u011bla jsem, co m\u011b zaj\u00edm\u00e1, co bych cht\u011bla d\u011blat, co je mou v\u00e1\u0161n\u00ed. A c\u00edtila jsem se kv\u016fli tomu m\u00e9n\u011bcenn\u00e1. Od d\u011btstv\u00ed jsem cht\u011bla b\u00fdt spisovatelka. Nau\u010dila jsem se sama \u010d\u00edst, kdy\u017e mi byly \u010dty\u0159i roky a \u010detla jsem si \u010dasto ve\u010der pod pe\u0159inou, kdy\u017e u\u017e jsem m\u011bla d\u00e1vno sp\u00e1t. Na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole jsem za\u010dala ps\u00e1t b\u00e1sni\u010dky a zanedlouho potom den\u00edk. Ten si p\u00ed\u0161u dodnes, i kdy\u017e se dost zm\u011bnil obsah a m\u016fj p\u0159\u00edstup. Z\u00e1pisky u\u017e nejsou negativn\u00ed, nest\u011b\u017euju si pap\u00edru. Sep\u00ed\u0161u si, za co jsem vd\u011b\u010dn\u00e1, co m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u010deho chci dos\u00e1hnout. N\u011bkdy nech\u00e1m psan\u00ed jen tak voln\u00fd pr\u016fb\u011bh, nech\u00e1m se v\u00e9st sv\u00fdm podv\u011bdom\u00edm. Sama sebe se t\u0159eba zept\u00e1m: Co bych m\u011bla dnes v\u011bd\u011bt? A odpov\u011b\u010f v\u017edy p\u0159ijde a n\u011bkdy m\u011b samotnou p\u0159ekvap\u00ed.<\/p>\n
Psan\u00ed bylo pro m\u011b v\u017edycky snaz\u0161\u00ed ne\u017e mluven\u00ed. Tek n\u011bjak jsem c\u00edtila, \u017ee na pap\u00ed\u0159e m\u016f\u017eu b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00ed. Mohla jsem \u0159\u00edkat, cokoliv jsem cht\u011bla, cokoliv jsem c\u00edtila. Pap\u00edr m\u011b za to nesoudil, jen pozorn\u011b naslouchal a byl ke mn\u011b shov\u00edvav\u00fd. Na vysok\u00e9 \u0161kole bylo tv\u016fr\u010d\u00ed psan\u00ed m\u00fdm nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edm\u011btem. Ale nemyslela jsem si, \u017ee jsem dost dobr\u00e1 na to, abych se mohla st\u00e1t spisovatelkou. Myslela jsem, \u017ee nev\u00edm, o \u010dem bych mohla ps\u00e1t. Neum\u011bla jsem si vym\u00fd\u0161let p\u0159\u00edb\u011bhy. P\u0159esto jsem si myslela, \u017ee jednou nap\u00ed\u0161u rom\u00e1n. Dnes u\u017e si nemysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bla ps\u00e1t rom\u00e1ny. Mysl\u00edm si, \u017ee jsem tady, abych ostatn\u00ed lidi sv\u00fdm psan\u00edm inspirovala a dod\u00e1vala jim odvahu a nad\u011bji.<\/p>\n
Mou druhou v\u00e1\u0161n\u00ed je toti\u017e pom\u00e1hat lidem. V\u017edy jsem m\u011bla pocit, \u017ee m\u016fj \u017eivot na zemi m\u00e1 n\u011bjak\u00fd smysl, n\u011bjak\u00fd d\u016fvod. \u017de tu m\u00e1m n\u011bjak\u00e9 posl\u00e1n\u00ed. \u017de tu jsem, abych lidem pom\u00e1hala. Dlouho jsem nev\u011bd\u011bla, jak bych m\u011bla pom\u00e1hat. P\u0159ed n\u011bkolika lety jsem si myslela, \u017ee bych sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed mohla naj\u00edt v\u00a0humanit\u00e1rn\u00ed pomoci a \u017ee k tomu pot\u0159ebuju p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed (dal\u0161\u00edm d\u016fvodem bylo, \u017ee jsem cht\u011bla sehnat kvalifikovanou pr\u00e1ci na Nov\u00e9m Z\u00e9land\u011b, kde jsem \u017eila, ale to je jin\u00e1 kapitola). P\u0159esto\u017ee jsem studium nen\u00e1vid\u011bla, kdy\u017e jsem byla na vysok\u00e9 poprv\u00e9, p\u0159ihl\u00e1sila jsem se na druhou vysokou \u0161kolu, na mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy. Z\u00e1rove\u0148 jsem p\u0159i \u0161kole a p\u0159i pr\u00e1ci v kav\u00e1rn\u011b dobrovoln\u011b pracovala pro dv\u011b velk\u00e9 humanit\u00e1rn\u00ed organizace a napsala jsem diplomovou pr\u00e1ci o humanit\u00e1rn\u00ed pomoci. Jednou, kdy\u017e jsem vyb\u00edrala pen\u00edze pro d\u011bti v\u00a0Africe, mi n\u011bkdo \u0159ekl: \u201ePro\u010d pom\u00e1h\u00e1te lidem na druh\u00e9m konci sv\u011bta, kte\u0159\u00ed si ani necht\u011bj\u00ed nechat pomoct. Pro\u010d rad\u0161i nepom\u00e1h\u00e1te lidem tady doma?\u201c Ta ot\u00e1zka se mnou rezonovala, ale nedok\u00e1zala jsem na ni tehdy odpov\u011bd\u011bt. Nav\u00edc jsem p\u0159i psan\u00ed sv\u00e9 diplomov\u00e9 pr\u00e1ce dosp\u011bla k\u00a0z\u00e1v\u011bru, \u017ee humanit\u00e1rn\u00ed pomoc nen\u00ed \u0159e\u0161en\u00edm. Psala jsem o efektivnosti humanit\u00e1rn\u00ed pomoci v\u00a0zem\u00edch, kter\u00e9 jsou zasa\u017een\u00e9 n\u011bjak\u00fdm dlouhodob\u00fdm ozbrojen\u00fdm konfliktem, a dosp\u011bla jsem k\u00a0z\u00e1v\u011bru, \u017ee v\u00a0t\u011bchto p\u0159\u00edpadech efektivn\u00ed nen\u00ed ani trochu (nemluv\u00edm tady o akutn\u00edch p\u0159\u00edpadech, jako jsou p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy). Dokud nenalezneme p\u0159\u00ed\u010dinu chronick\u00e9ho probl\u00e9mu (v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b ozbrojen\u00e9ho konfliktu), nem\u016f\u017eeme tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161it pomoc\u00ed n\u00e1plast\u00ed.<\/p>\n
Se zdrav\u00edm je to stejn\u00e9. Nem\u00e1 cenu maskovat p\u0159\u00edznaky chronick\u00fdch nemoc\u00ed pomoc\u00ed l\u00e9k\u016f, jako to d\u011bl\u00e1 tradi\u010dn\u00ed medic\u00edna. \u0158e\u0161en\u00edm probl\u00e9mu je odhalit prav\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny zdravotn\u00edch probl\u00e9m\u016f a zam\u011b\u0159it se na jejich odstran\u011bn\u00ed. J\u00e1 jsem si t\u00edm v\u0161\u00edm ka\u017edop\u00e1dn\u011b musela proj\u00edt, za\u017e\u00edt si to, dokon\u010dit druhou vysokou \u0161kolu a z\u00edskat domn\u011blou pr\u00e1ci sn\u016f, kter\u00e1 pro m\u011b byla tak stresuj\u00edc\u00ed, \u017ee jsem z n\u00ed onemocn\u011bla. Dnes u\u017e v\u00edm, \u017ee se to tak m\u011blo st\u00e1t. N\u011bkdy se \u010dlov\u011bk mus\u00ed dostat a\u017e dol\u016f, aby se mohl ode dna odrazit a vystoupat zp\u011bt nahoru. Musela jsem onemocn\u011bt, abych si uv\u011bdomila, co je d\u016fle\u017eit\u00e9, co m\u00e1 pro m\u011b v\u00a0\u017eivot\u011b smysl a co od\u00a0\u017eivota chci. \u017de se mus\u00edm nejd\u0159\u00edv sama za\u010d\u00edt uzdravovat, abych pak mohla za\u010d\u00edt pom\u00e1hat ostatn\u00edm na cest\u011b k\u00a0jejich uzdraven\u00ed. Lidem, kter\u00fdm rozum\u00edm, proto\u017ee jsem si sama n\u011b\u010d\u00edm podobn\u00fdm pro\u0161la. T\u00edmto zp\u016fsobem m\u016f\u017eu b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00e1 a p\u0159isp\u011bt ke zm\u011bn\u011b sv\u011bta, kter\u00fd tak\u00e9 pot\u0159ebuje uzdravit. Ka\u017ed\u00fd mus\u00edme za\u010d\u00edt p\u0159edev\u0161\u00edm u sebe.<\/p>\n
J\u00f3ga m\u011b nau\u010dila se d\u00edvat do nitra a hledat odpov\u011bdi tam. Nikdy jsem nemohla naj\u00edt ty spr\u00e1vn\u00e9 odpov\u011bdi okolo sebe. Dlouho jsem nev\u011b\u0159ila v\u00a0sama sebe a neposlouchala jsem sv\u016fj vnit\u0159n\u00ed hlas. M\u011bla jsem pocit, \u017ee vlastn\u011b nev\u00edm, kdo jsem a co od \u017eivota chci. Proto jsem vlastn\u011b dnes vd\u011b\u010dn\u00e1, \u017ee jsem onemocn\u011bla, proto\u017ee bych jinak mo\u017en\u00e1 ani nep\u0159i\u0161la na to, co vlastn\u011b d\u011blat chci. A tak\u00e9 jsem vd\u011b\u010dn\u00e1 j\u00f3ze, \u017ee m\u011b na tuto cestu p\u0159ivedla, \u017ee mi otev\u0159ela o\u010di a nau\u010dila m\u011b samu sebe vn\u00edmat.<\/p>\n