Aktualizace 2021: Pod tímto odkazem najdete můj nedávný podcast, kde mluvím o tom, proč nestačí chronické zdravotní potíže řešit stravou a snažit se vyléčit střeva a co je třeba dělat namísto toho, abyste vyléčili své zdravotní potíže.
Autoimunitní protokol (AIP) je v dnešní době často doporučován lidem s chronickými zdravotními potížemi, především s autoimunitním onemocněním, ekzémem, různými střevními a trávicími potížemi a podobně. Z mých zkušeností se většina lidí příliš soustřeďuje jen na výživový aspekt protokolu a neřeší jeho ostatní pilíře, jako je zvládání stresu, práce, naplnění, komunita, spánek a tak dále.
Z mého pohledu ale také spousta lidí neřeší zásadní problém, a tím jsou pravé příčiny jejich zdravotních potíží!
Příčinou vašeho onemocnění není propustné střevo, ani potravinové intolerance, ani lepek nebo mléko. Pravé příčiny vašich potíží jsou daleko hlubší a změna stravování je nevyřeší!
Příčiny jsou sice pro každého individuální, ale velkou roli vždy hraje jednak vnější, ale především vnitřní prostředí člověka, tedy vaše podvědomé myšlenky a emoce, chronický stres, nedostatek sebelásky, nebo různá emocionální traumata, která na vás dlouhodobě působí.
Na příčiny bohužel málokdy přijdete sami, protože v dnešní době žijeme v hlavě, ve stresu, v zajetí svých myšlenek, svých omezujících přesvědčení a podvědomých programů a nejsme spojeni sami se sebou, se svým tělem, ani se svou duší.
Pro to, abyste své zdravotní potíže vyřešili je potřeba jít do hloubky, do vašeho podvědomí, na úroveň vaší duše a často ještě hlouběji.
Vaše chronické zdravotní potíže nevznikly přes noc. Zakládali jste si na ně po dobu několika let a mnohdy i několika desetiletí nebo dokonce více životů!
To ale trošku odbíhám a vrátím se zpět k AIP.
Při psaní tohoto článku jsem vycházela z mých vlastních zkušeností, ze zkušeností nesčetných členů mé facebookové skupiny, která byla původně zaměřena čistě na AIP, ale i ze zkušeností s práce s mými klientkami, které ke mně přišly poté, co AIP vyzkoušely a protokol jim nijak nepomohl (a v mnohých případech dokonce přitížil).
Autoimunitní protokol je dnes hodně populární, stejně jako spousta dalších terapeutických diet a protokolů (GAPS, LCHF, paleo atd.). Já jsem si jím před pár lety sama prošla s velkou nadějí, že se konečně zbavím svých četných zdravotních potíží, včetně atopického ekzému, více než stovky potravinových intolerancí a snížené funkce štítné žlázy.
Už předtím jsem vyzkoušela stravování podle ajurvédy, veganskou stravu, paleo i nespočet různých doplňků a terapií, abych se svých potíží zbavila. V AIP jsem vkládala velké naděje, protože jsem měla v té době už hodně načteno, absolvovala jsem kurzy výživového poradenství a také jsem četla hodně o tom, jak AIP pomohlo lidem, kterým předtím nic jiného nezabíralo. Když mi ho pak navrhla i má tehdejší poradkyně a mentorka, rozhodla jsem se, že to zkusím.
AIP je velmi restriktivní protokol, vyřazuje veškeré potraviny, které by mohly potenciálně vyvolat nějakou reakci vašeho imunitního systému (na základní dietě je povolené je jen velmi malé množství potravin, tedy jen některá zelenina, maso a vnitřnosti v bio kvalitě a omezeně ovoce), ale řekla jsem, si že mi to za to stojí, že chci být už konečně zdravá. Dala bych za to tenkrát všechno. Byla jsem nemocná, zoufalá a nechápala jsem, proč se mi to děje. Tonoucí se stébla chytá, jak se říká. Měla jsem pocit, že všechno ostatní už jsem vyzkoušela a nic jiného mi nezbývá.
Svou cestu a získané informace jsem také začala sdílet online, protože v češtině tehdy žádné informace o AIP nebyly a já věřila, že tím pomůžu i dalším lidem. Jelikož mně ale tenkrát AIP samo o sobě ani po téměř půl roce dodržování této striktní diety nepomohlo a stejně tak i vím, že nepomohlo ani spoustě dalších lidí, kteří se touto cestou vydali, rozhodla jsem se napsat tento článek, ne proto abych vás od AIP odrazovala, ale proto, abyste měli co nejvíce informací, než a pokud se rozhodnete do AIP pustit.
Neříkám, že by vám AIP nemohlo pomoci, základní myšlenka je možná dobrá a pokud se dodržuje správně, může člověku do jisté míry pomoci. Vidím tu ale několik zásadních problémů, které hrají v jeho neprospěch.
I když aip není jednoduché dodržovat, protože je to velmi restriktivní protokol, začít na sobě pracovat a změnit ve svém životě to, co nefunguje a co mohlo přispět ke vzniku vašich potíží je mnohdy ještě těžší.
Prvním problémem bývá, že se lidé příliš soustředí na výživovou část protokolu a zanedbávají jeho ostatní pilíře. Stravovací protokol AIP není jednoduché dodržet a chce to silnou vůli, protože musíte vyřadit ze svého jídelníčku často velkou většinu toho, na co jste zvyklí, je stále jeho nejjednodušším krokem. Držet „dietu“ zvládne do jisté míry každý. Začít ale na sobě pracovat a změnit ve svém životě to, co nefunguje a co mohlo přispět ke vzniku vašich potíží, to už tak jednoduché není. Navíc, pokud neodhalíte pravé příčiny vašich potíží a nezačnete je aktivně řešit, pak se daleko nedostanete.
Je třeba si tedy uvědomit, že AIP je celostní protokol a nesoustředit se pouze na stravu. Ideálně bych vám doporučila vyhledat odbornou pomoc někoho, kdo vám s odhalením a odstraněním příčin vašich potíží pomůže. Ideálně někoho, kdo se stejně jako já zabývá jednak celostním přístupem, tedy řeší vaše potíže na úrovni nejen těla, ale i mysli a duše. Je důležité, aby vám mohl pomoci odstranit příčiny vašich potíží nejen na úrovni vašeho fyzického těla, ale i vašeho podvědomí, vašich emocí, vašeho energetického těla i vaší duše.
Zapínání a vypínání genů ovlivňuje prostředí, ve kterém žijete, a to nejen prostředí vnější, ale ještě více prostředí vnitřní, tedy vaše myšlenky a emoce.
Příčiny vašich potíží mohou být genetického původu, dnes už ale díky epigenetice víme, že genetika má na svědomí jen velmi malé procento chronických nemocí. U genetiky jde u chronických nemocí většinou spíše o nějaké genetické predispozice, které však můžete sami ovlivnit. Dnes už se totiž ví, že expresi (tedy zapínání a vypínání genů) ovlivňuje prostředí, ve kterém žijete. Může jít o prostředí vnější (očkování, toxické látky, plísně, strava, spánek, životní styl a podobně), ale ještě častěji jde o prostředí vnitřní (chronický stres, negativní myšlenky a emoce, omezující přesvědčení, energetické bloky, rodová zátěž atd.).
Stres a emoční vypětí má vliv na vaše celkové zdraví, na vaše hormony, na vaši imunitu, na vaše trávení a na všechny ostatní procesy ve vašem těle.
V dnešní době jsme všichni pod menším či větším tlakem a stresem, neseme si traumata a programy z dětství a dospívání a chronických nemocí stále přibývá. Častěji jsou zasaženy ženy, protože se v dnešní době nemusí už jen starat o děti a domácnost, ale musí také zvládat všechno ostatní jako muži, a ještě při tom dobře vypadat. Stres a emoční vypětí má vliv na naše celkové zdraví, na naše hormony, na naši imunitu, na naše trávení a na všechny ostatní procesy v těle (více o vlivu stresu a vaše zdraví a jak mu můžete předcházet si můžete přečíst například v mém bezplatném ebooku 10 tipů na zvládání stresu).
Mně osobně k překonání mých zdravotních potíží pomohlo především EFT, kvantová léčba, intuitivní léčení, vědomý přístup k životu, spojení sama se sebou a se svou intuicí a dlouhodobá práce na sobě. Já ve své praxi všechny tyto metody nejradši kombinuji, protože každá působí na trochu jiné úrovni. Více o mém přístupu a o tom, jak vám mohou pomoci, se můžete dozvědět nejen v mých článcích a v mém podcastu, ale také v aktuální nabídce mých programů a služeb.
Druhým problémem u AIP bývá, že nedodržujete protokol striktně nebo že zařazujete potraviny zpět příliš rychle. Zvláště u autoimunitních onemocnění může podle některých odborníků například už malé množství lepku rozhodit váš imunitní systém i na několik měsíců. Proto je třeba AIP dodržovat opravdu striktně, pokud už se do něj pustíte, jinak se do něj ani nemusíte pouštět. Spousta z vás také zařazuje potraviny příliš rychle, aniž byste sledovali reakce na zařazované potraviny. Znovuzařazování má přesná pravidla, která by se měla dodržovat, aby bylo možné vysledovat případné reakce na zařazované potraviny. Tento krok je ale poněkud obtížný, zvláště pokud neřešíte příčiny vašich potíží. Pokud totiž příčiny neřešíte, je velmi pravděpodobné, že příznaky vašich potíží po jednom až dvou měsících nezmizí a pro vás bude jen velmi těžké rozeznat, zda na zařazovanou potravinu reagujete nebo ne.
Pokud zůstáváte na aip příliš dlouho, vzniká nebezpečí, že si vypěstujete strach z jídla a ze znovuzařazování nebo dokonce nějakou poruchu příjmu potravy.
Třetím problémem naopak bývá, že zůstáváte na protokolu příliš dlouho. To byl i můj případ. Dr. Sarah Ballantyne doporučuje na striktním protokolu zůstat čtyři až šest týdnů nebo dokud se vaše potíže výrazně nezlepší. Tato formulace je podle mě trošku nešťastná, protože jak jsem zmínila výše, většině lidí se potíže po tak krátké době nezlepší, pokud nedodržují ostatní pilíře protokolu a neřeší příčiny svých potíží. Je pro ně pak také těžké vypozorovat, na které potraviny reagují a na které ne, protože se jim původní symptomy často po měsíci nezlepší. A dostanou se tak do začarovaného kruhu, ze kterého pak mohou vznikat často i poruchy příjmu potravy.
Setkala jsem se s tím u klientek mnohokrát a sama jsem u sebe po pěti nebo šesti měsících na protokolu začala pozorovat myšlenky, které jsem měla, když jsem před téměř dvaceti lety trpěla bulimií. Začnete mít strach z jídla a zároveň nemůžete myslet na nic jiného. Máte pocit, že reagujete úplně na všechno a už vůbec nevíte, co máte jíst. Omezujete se čím dál tím více, hledáte důvody na internetu, nacházíte další a další příznaky, které by mohly znamenat to nebo ono a somatizujete si tak další a další potíže. To byl pro mě konec AIP. Nechtěla jsem se tam vrátit. A nepřála bych to ani nikomu jinému. Nejedla už jsem skoro nic, měla jsem pořád hlad, a dokonce jsem paradoxně začala přibírat, protože jsem si ještě ke všemu rozhodila hormony. Pro spoustu žen dlouhodobě nízký příjem sacharidů není prospěšný. My sacharidy potřebujeme, aby naše hormonální soustava dobře fungovala. I proto bych nedoporučovala na základním protokolu zůstávat déle než doporučených šest týdnů, úplně maximálně však po dobu tří měsíců.
Čtvrtým problémem u AIP dle mého názoru je, že lidé s AIP nebo jiným terapeutickým protokolem vůbec sami začnou. Podle mě je to ve spoustě případů zbytečné, zvlášť pokud nemáte žádné autoimunitní onemocnění. A ani pak si myslím, že není třeba s autoimunitním protokolem začínat. Můžete zkusit nejdříve začít jednoduššími změnami. Můžete ze svého jídelníčku vyřadit průmyslově zpracované potraviny, cukr, alkohol a lepek a začít jíst celé kvalitní potraviny. Pokud to nebude stačit, pak můžete vyřadit mléčné výrobky, vejce, kávu, sójové výrobky, případně vyzkoušet například paleo stravování. Ideálně zároveň ale vyhledejte odbornou pomoc někoho, kdo vám pomůže odhalit pravé příčiny vašich potíží a pomůže vám také s jejich odstraněním.
Pokud o autoimunitním protokolu teprve uvažujete, nevrhejte se do něj určitě po hlavě. Nastudujte si nejdříve, v čem přesně AIP spočívá. Kromě jiného si zde na webu můžete přečíst spoustu článků o tom, jak je důležité na sobě pracovat, jak je důležité převzít zodpovědnost za své zdraví a nespoléhat se na to, že vaše potíže vyřeší pouhá změna jídelníčku.
Vy nejste jen vaše trávicí soustava, přestože je váš střevní mikrobiom pro vaše zdraví velmi důležitý, protože ve vašich střevech sídlí většina vaší imunity. Jste celý člověk, který má tělo, mysl a duši a proto, abyste se uzdravili, je potřeba řešit vaše zdravotní potíže celostně a pracovat na všech úrovních vašeho bytí.
Já už dnes ale vím, že naše mysl a naše emoce jsou k uzdravení daleko důležitější než pouhá změna jídelníčku. Takže kdybyste chtěli začít dělat jen jednu věc pro své zdraví, začněte pracovat na svém celkovém nastavení a na vztahu k sobě a ke svému tělu. Pokud totiž nezačnete pracovat na svém vnitřním světě, na svém myšlení a svých emocích, pokud se budete zaměřovat jen na ten vnější, pak vám změna k lepšímu bude s velkou pravděpodobností trvat velmi dlouho.
Vaše myšlenky a vaše emoce ovlivňují vaše zdraví a zdraví každé vaší buňky více než si myslíte. Vaše myšlenky a vaše emoce jsou energie, která přímo ovlivňuje zdraví vašich buněk a zapínání a vypínání vašich genů, které mohou přispívat k vaší nemoci nebo naopak k vašemu uzdravení.
Velká většina vašich myšlenek je povědomých, takže si je ani neuvědomujete. Tyto myšlenkové vzorce jste se naučili v dětství nebo je máte dokonce zakořeněné v genech od svých předků. V dnešním světě ale už neplatí stejná pravidla jako dříve a je potřeba tyto programy změnit. Jednou z nejúčinnějších metod, které já k tomuto účelu s klientkami používám, je metoda EFT, která umí odhalit a zpracovat vaše podvědomé vzorce myšlení a poruchy na vašem energetickém těle, které blokují vaše uzdravení. EFT při práci s klientkami kombinuji s dalšími metodami a pracujeme nejen na úrovni mysli a podvědomí, ale také na úrovni duše, protože příčiny vašich potíží mohou sahat opravdu hluboko. A pokud nežijete v souladu se svou duší a se svým nejvyšším já, vaše tělo vám to dá dříve či později najevo právě pomocí nějakých symptomů a zdravotních potíží.
Na závěr bych ještě jednou chtěla opravdu zdůraznit, že pokud trpíte nějakým autoimunitním nebo jiným chronickým onemocněním, včetně ekzému, a nechcete už dále trpět, pak existují mnohem účinnější a méně restriktivní řešení než je autoimunitní protokol. Především je třeba zapracovat na odhalení a odstranění pravých příčin svých potíží.
Pokud s vámi můj článek rezonuje a jste připravena převzít zodpovědnost za své zdraví, spojit se sama se sebou a se svou duší, porozumět svému tělu a signálům, které vám dává, moc ráda vám pomohu.
Aktuální nabídku mých programů a služeb najdete pod tímto odkazem.
21 comments
Jarmila Málková
15. 10. 2019 at 7:46
Dobrý den,
děkuji za velmi pěkný a hlavně výstižný článek.
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že ani nejpřísnější dieta nevyřeší mnohé zdravotní problémy, pokud člověk nepátrá po jejich příčinách a nepřistupuje k úpravám na všech rovinách. Je to 1,5 roku, kdy se mi naplno projevila nemoc aktivovaných žírných buněk, reagovala jsem na mnoho jídel, pachy, chemii, končila v nemocnici s anafylaktickými šoky. Točila jsem se v kruhu zoufalství, obrovského strachu, beznaděje, nechápala jsem, co se děje. Reakce těla byly naprosto nevyzpytatelné. Měla jsem strach cokoliv sníst, přišlo mi, že se dusím snad i po vodě. Lékaři mi cestu k uzdravení neukázali, vyzkoušela jsem vše možné i nemožné (včetně AIP), utratila desetitisíce a až v momentě, kdy jsem pochopila, že jsem to já a můj přístup ke mě, co musím změnit a to kompletně, se pomalu vše začalo uklidňovat. Opustila jsem vysokou manažerskou pozici, už neběhám celé večery po domě s hadrem, nemusím být nejlepší, něco někomu dokazovat, neusínám se smrtelnou únavou. Stravu mám výživově plnohodnotnou, kvalitní, jím vše bez konzervantů a barvit, bez lepku, bílého cukru, bez zánětlivých potravin obecně. Mám z domu pryč většinu chemie. Raduji se ze života, praktikuji různé metody (meditace, vděčnost…), ale i EFT, studuji alternativní metody léčby a je mi každým dnem lépe. Chápu hloubku zoufalství nemocných lidí, kteří tápou, je úžasné, že jim pomáháte a sama se postupně vydávám cestou pomoci jiným.
Pavlína Jiroušková
15. 10. 2019 at 10:48
Dobrý den Jarmilo,
velice vám děkuji za váš komentář. Já si myslím, že si k tomu nakonec dojde každý, ale někteří z nás se bohužel nejdřív musí dostat až na úplné dno, abychom si uvědomili, co je opravdu důležité. Já jsem také odešla z manažerské pozice a udělala ve svém životě mnoho zásadních změn, protože to nebylo dobré pro mé zdraví ani mou duši. Vydala jsem se na tuto nejistou cestu s posláním pomáhat ženám, které jsou na tom podobně, jako jsem na tom byla já před několika lety. Snažím se lidem ukázat, že to jde i jinak, ale bohužel spousta lidí se ještě vydává cestou AIP nebo jiného výživového protokolu, protože je doporučují mnozí odborníci. Jsem moc ráda za vaši zpětnou vazbu a přeji vám mnoho úspěchů, zdraví a štěstí na vaší cestě. Také doufám, že tento článek pomůže a otevře oči alespoň některým lidem na jejich cestě ke zdraví.
Srdečně, Pavlína
Miroslava Stašková
15. 10. 2019 at 11:25
Pavli super článek. 🙂
Ano člověk musi k problému přistupovat celostně. Vše se vším souvisí. A hlavně velký nepřítel je stres.
Je důležité jak tam.píšeš, jak dlouho být na AIP, spoustu lídí je na tomto protokolu hodně dlouho. Potom se bojí zpět zařazovat potraviny a mají z toho další zbytečný stres.
Ještě jednou děkuji za skvělý článek 🙂 🙂 .
Pavlína Jiroušková
15. 10. 2019 at 12:06
Zdravím Miri,
já také moc děkuji za komentář! Jsem ráda, že se článek líbí a doufám, že taky pomůže lidem, kteří na AIP jsou nebo o něm uvažují.
Krásný den, Pavlína
michaela šimková
15. 10. 2019 at 19:04
Zdravím vás,
prošla jsem si autoimunitním onemocněním, tím pádem i AIP protokolem a nijak mi nepomohl..Pouze mi více padaly vlasy a měla jsem strach ze sacharidů. Sama pracuji jako celostní lékařka a vidím ve své ordinaci klienty s autoimunitou, kteří přicházejí v zoufalsetví popisovaným vámi v článku i komentáři výše. Co jsem si uvědomila já osobně na sobě bylo hlavně to, že lidi s autoimunitou jsou lidé, kteří velmi často převrací agresivitu vůči sobě, /auto-agresivita/ mají tendenci se překonávat a dlouho neslyšet signály svého těla, nebo je ignorovat…Následně si ale nasadí AIP, který je další velmi významným stresorem a tomuto jejich nastavení rozhodně neprospívá..Výjimkou jsou ti, kteří to vezmou tak, že se tím vlastně opečovávají a libují si v tom…Těm to také často pomůže.
Většina ostatních ale , jak to již u nich tradičně v životě je, se zatne s tím, že to přece zvládnou a zase jsou přes sebe…
A zcela souzním s tím, že je absolutně zásadní práce na sobě, prověřit své hodnoty a místa, kde šlapeme po svém životě a svých snech..Strava je sice důležitá, ale z mé zkušenosti vidím, že pokud je nastavení frekvencí srdce a mozku v koherenci,v harmonii, tak imunita šlape jako hodinky a kdejaký jídelní prohřešek je jen legrace…Dalo by se o tom napsat mnoho, velmi s vámi souzním a děkuji za článek…Již dve roky toto na svých přednáškách studentům vykládám a občas si připadám nepatřičně, že vyvracím nějaký moderní trend, ale selský rozum a osobní zkušenost a teď i váš článek mi dává za pravdu a jsem vám za to moc vděčná.
S pozdravem Michaela Šimková
Pavlína Jiroušková
15. 10. 2019 at 20:20
Dobrý den Michaelo,
já vám moc děkuji za komentář. Těší mě, že nejsem jediná, kdo si tyto věci uvědomuje a vážím si toho o to víc, že jste lékařka. Bylo by úžasné, kdyby takových lékařů, jako jste vy, bylo v ČR více. To, co píšete, se podle mě neomezuje pouze na autoimunitní onemocnění, ale platí to i pro ostatní chronické nemoci. Já sama jsem naštěstí autoimunitou nikdy netrpěla, ale měla jsem spoustu jiných zdravotních potíží. Také jsem ale měla pocit, že to všechno zvládnu, že své zdravotní potíže i všechno ostatní překonám, že nad nimi vyhraju. AIP pro mě i pro spoustu dalších, se kterými jsem se ve své praxi setkala, byl každopádně také obrovský stresor.
Trvalo mi, než jsem si uvědomila, že my sami se sebou nemáme bojovat, že je naopak potřeba, abychom začali svému tělu a svému srdci naslouchat, abychom se přijali a začali se mít rádi i s tou nemocí, že ta nemoc je vlastně dar, který nám má ukázat cestu k sobě a ke zdraví. To v dnešní době spousta lidí nechápe a pořád se snaží řešit všechno na fyzické úrovni. Přitom je potřeba změny dělat především uvnitř.
Ještě jednou děkuji vám velice za komentář, opravdu jste mi udělala velkou radost, že se vám článek líbil. Jak píšete, napsat by se o tom dalo ještě hodně. Třeba se někdy setkáme osobně a můžeme si o tom popovídat 🙂
Mějte se krásně!
Srdečně, Pavlína
Zlata
22. 10. 2019 at 16:14
Dobrý den, plně souhlasím s Pavlínou – ” my sami se sebou nemáme bojovat, že je naopak potřeba, abychom začali svému tělu a svému srdci naslouchat, abychom se přijali a začali se mít rádi i s tou nemocí, že ta nemoc je vlastně dar, který nám má ukázat cestu k sobě a ke zdraví.” A toto je potřeba si vědomě uvědomit, věřit tomu na 100 % bez jakýchkoliv pochybností, že na uzdravení není jiná cesta – strava, mít se rád…. a mít zcela zpracované bolesti, které si nosíme z dětství, mladosti a pod. Na zpracovaní těchto různých strachů z minulosti je velice dobrá kraniosakrální biodynamika. Všechny tyto naše minulé prožitky či zážitky (z domova, ze školy, a pod) si nosíme v sobě jako rozbušku a to nám spoluvytváří zdravotní trable. Moje zkušenost je osobní.
Pavlína Jiroušková
22. 10. 2019 at 16:48
Dobrý den Zlato, děkuji vám za komentář. Přesně tak, nemoc je dar!
Já k odstranění strachů a podobně používám právě metodu EFT, o které v článku mluvím 🙂
Přeji pěkný den a zdravím, Pavlína
Kaiara
21. 1. 2020 at 10:30
Paní Michaelo, s tím, co jste napsala, hodně souzním. Taky vnímám autoimunitu jako otočenou agresivitu, u sebe určitě (ale mám tam i jiná témata). A to, co píšete, že si z AIP na sebe člověk s autoimunitou může uplést jen další bič… Ano! To jste vystihla. Asi jsem to právě potřebovala “slyšet”. Děkuju. Jsem ráda, že k sobě už dokážu být jemnější a laskavější.
Petra L
18. 10. 2019 at 11:18
Dobrý den,
také děkuji za článek o AIP. Zatím hledám různé informace jak se během AIP stravovat. Byla mi diagnostikována autoimunitní tyreoiditida. Zatím bez medikace. Takže chci zkusit cokoli, co by nemoc zvrátilo. K tomu všemu jsem vegan, takže co se týká AIP, mám dojem, že nebudu jíst skoro nic. Jsem z toho asi víc ve stresu než je zdrávo. Každopádně těch doporučovaných 6 týdnů snad vydržím. Děkuji, Petra
Pavlína Jiroušková
18. 10. 2019 at 14:58
Dobrý den Petro,
jsem vděčná, že se vám článek líbil, děkuji.
U vás se ale obávám, že veganství a AIP moc nejdou dohromady. Potřebujete tělu dodat především živiny a dostatek bílkovin a zdravých tuků a ty pouze z rostlinné stravy nemůžete získat, zvláště na AIP ne. Navíc pokud byste z toho měla být tolik ve stresu, tak se do protokolu ani nepouštějte, protože vám pak zaručeně nepomůže. Jak jsem psala v článku, eliminace stresu je jednou z nejdůležitějších věcí pro vaše uzdravení, nejen na AIP.
Jsou i jiné alternativy než je AIP, a tím nemyslím jinou dietu, ale práci sama na sobě a odhalení pravých příčin nemoci.
Pokud se chcete uzdravit, tak bych vám ale také doporučila, abyste se zamyslela, co je pro vás důležitější, jestli vaše zdraví nebo nějaké etické nebo jiné přesvědčení. Vím, že to není jednoduché, sama jsem se také dříve stravovala vegansky, ale veganská strava vašemu tělu nedodá dostatek stavebních prvků pro regeneraci atd. Potřebujeme tělu dodávat stejné stavební prvky, ze kterých je naše tělo postaveno, aby se uzdravilo. I v ČR se dá sehnat maso z dobrých zdrojů, tedy kde zvířata natrpí apod.
Jak říkám, zkuste se nad tím zamyslet, co je pro vás důležitější.
A pokud byste potřebovala pomoci s těmi příčinami nebo s čímkoliv jiným, pak se na mě můžete kdykoliv obrátit, ráda pomohu.
Srdečně, Pavlína
Kaiara
21. 1. 2020 at 10:32
Petro, a co taková hormonální jóga? Lidi s poruchami ŠŽ s ní mají dobré zkušenosti. Já ji taky cvičím, ale spíš preventivně. Baví mě.
Pavlína Jiroušková
21. 1. 2020 at 14:19
Kaiara, hormonální jóga je určitě prospěšná, ale vždy je nejdůležitější identifikovat a zapracovat na odstranění pravých příčin potíží 🤍
Kaiara
21. 1. 2020 at 14:25
Ano, to každopádně.
Petra L
21. 1. 2020 at 14:21
Znám, ale necvičím. Cvičím Ashtanga jógu, kde jsou podobné ásany. Ale pokud se ŠŽ nezlepší, tak zkusím denně i tu horminální jogu.
Kaiara
21. 1. 2020 at 14:26
V HJ jsou prý hodně důležité vizualizace, které jsou její součástí. Ashtanga jógu neznám, tak nemám srovnání.
Pavlína Jiroušková
21. 1. 2020 at 15:48
Ashtanga a HJ jsou podle mě úplně jiné. Já ashtangu také cvičím už asi 10 let a před pár lety jsem kvůli potížím se ŠŽ zkoušela i hormonální jógu. Jednak mě upřímně oproti ashtanze vůbec nebavila, ani jsem neměla pocit, že na ně nějak působí. Ale možná jsem ji neprovozovala dostatečně dlouhou dobu.
V HJ se oproti ashtanze hodně pracuje s čakrovým systémem, s harmonizací jednotlivých čaker atd.
Ashtanga je především hodně fyzická, i když se skrze tělo dostáváme hlouběji, ale u HJ jde podle mě spíše o práci s dechem a s energií a ty fyzické pohyby mi přišly spíše druhotné. Možná jsem ale taky nenarazila na dobrou lektorku.
Kaiara
21. 1. 2020 at 19:06
Pavlíno, a jak dlouho jste ji cvičila? Já ji cvičím asi dva měsíce, ale, jak jsem psala, nemám žádné potíže s hormony nebo nic znatelného. Ty pozice v HJ mi taky přijdou míň důležité. Líbí se mi ty vizualizace, kdy vidím, jak jsou některé ty žlázy zlaté a zářící 🙂
Pavlína Jiroušková
21. 1. 2020 at 19:24
Cvičila jsem několik měsíců, pak mě to přestalo bavit, tak jsem se vrátila k ashtanze a zdravotní potíže jsem pak vyřešila pomocí EFT, kvantové léčby atd. S čakrovým systémem pracuju v meditacích a v rámci kvantové léčby, to je určitě super 🙂
Kaiara
21. 1. 2020 at 19:33
Dneska je tolik možností, že je z čeho vybírat 🙂 Až moc, zdá se mi někdy!
Ale každý si může najít, co mu vyhovuje. Je to skvělá Cesta 🙂
Pavlína Jiroušková
21. 1. 2020 at 20:30
Přesně tak, každý máme svou cestu 😊❤✨